freetekno

Ilegální parties »

31-08-2004 :::
z knihy Nicholase Sounderse "Extáze a techno scéna" (1995), přeložil Petr Pálenský

Evidentním pokrokem bylo spojení house parties s mobilním ozvučovacím systémem po vzoru kočovných hudebních festivalů, které se v Británii konaly již od šedesátých let. Léto 1992 se stalo jednou velkou společnou svatební cestou raverů s travelery (novodobí nomádi, kteří cestují skupinově v dodávkových autech s přívěsy s celými rodinami a zvukovou aparaturou a pořádají na různých místech open air parties - pozn. překl.), a putování těchto festivalových raverů vyvrcholilo koncem května na akci v Castlemortonu, kde byl počet zúčastněných podle odhadů 25 000 až 40 000. Pro mnohé z nich to však byla poslední party. Média popisovala událost jako bezmezné plenění a pobouření veřejnosti dalo podnět ke schválení Criminal Justice Act v roce 1994.

Zpřísnění zákona, namířené proti ilegálním parties, mělo tři hlavní důsledky. Prvním byl fakt, že nová legislativa lidi úspěšně zahnala zpět na povolené akce a do nočních klubů. Zákon měl podle vlády lidi chránit tím, že jim dovoloval tancovat pouze v prostorách, které vyhovují bezpečnostním předpisům, ačkoli ve skutečnosti to byly právě povolené prostory, kde umíralo nejvíce lidí.

"U nás v Bedfordshire zemřel člověk," říká Glenn Jenkins z organizačního týmu Exodus. "Nezemřel na žádné z našich 72 neškodných tanečních parties, ale v klubu. Je to jeden z těch klubů, které jsou pro pět set lidí, ale přitom se jich tam nacpe tisíc. Ten kluk tam zkolaboval. Nemohl se dostat ven - jaké by to byly obchody, nechat lidi odcházet. Kamarádi ho měli odvézt autem do nemocnice, ale na cestě zabloudili. Zemřel, ale ne na Extázi. Měl dvě "psaníčka" speedu.

Říkají, že E zabíjí lidi na rave parties - při "tanci smrti". Já říkám, že kdyby Extáze zabíjela, byly by už mrtvé milióny lidí. To, co lidi zabíjí, je horko a podmínky prostředí - nemůžete z toho vinit Extázi. Víme, jaké nebezpečí je se scénou spojeno. Potím se, i když se nehýbu. Nemusíte být odborníci, abyste poznali, že je to nebezpečné."

Druhým důsledkem zpřísnění zákona byla emigrace zvukařů do zahraničí. Po Castlemortonu bylo deset spolumajitelů ozvučovacího systému Spiral Tribe souzeno za výtržnosti. Soud, jenž se konal v roce 1994, stál 4 milióny liber, a ačkoli byli obžalovaní nakonec osvobozeni pro nedostatek důkazů, místní radní připustil, že jelikož byla na případ upřena pozornost médií, měli dostat vysoké tresty jako odstrašující příklad. Spiral Tribe a jiní provozovatelé ozvučovacích aparatur nalezli daleko větší pochopení u úřadů v zahraničí, takže parties jsou teď volně pořádány v mnoha zemích celého světa - od Indie po San Francisco.

Třetí důsledek se začal projevovat ihned po přijetí zákona: Lidé byli tak pobouřeni tímto drakonickým zásahem, který znemožňoval konání parties, že je to naopak vedlo k odhodlání pořádat ještě větší a lepší akce. Došlo též ke zpolitizování scény díky Advance Party a United Systems, které vznášely protesty proti danému zákonu a spojovaly se s jinými postiženými skupinami lidí. Gail, který společně se skupinou DIY Justice? (Spravedlnost?) organizuje v Brightonu ilegální parties, popisuje, jaký na ně měl zákon vliv:

Protože díky Criminal Justice Act jsme rozhodnuti pořádat mnohem kvalitnější parties, musíme dbát na jejich lepší organizaci. Je lež, že pouze povolené prostory jsou bezpečné. Nejsme to my, kdo zavírá přívod vody - u nás je voda vždy přístupná bezplatně či levně. Pořádáme parties v prostorném místě, dobře osvětleném a větraném a lidé se mají vždy kde zchladit. Mohou volně přicházet i odcházet, pokud si chtějí někde sednout a nadýchat se čerstvého vzduchu.

Parties možná mohou někomu připadat jako dezorganizované, ale máme vlastní lidi, kteří dohlížejí na pořádek, zdravotní sestry a požárníky Vždy jsou přítomni lidé, kteří si vědí rady, pokud je potřeba. Myslím, že parties bude pořád víc, ale nejsem si jist, jestli je dobré dělat je tak obrovské, protože potom nemáte nad jejich průběhem takovou kontrolu. Pravděpodobně využijeme i E, protože pod jejím vlivem jsou k sobě lidé ohleduplnější.

Scéna DIY

Scéna DIY (Do It Yourself - Udělej si sám) nyní prožívá renesanci. Proč, to mi vysvětlil Cosmo ze skupiny Justice?:

V osmdesátých letech začali být lidi zhnušeni tím, jak žijeme, nebo se prostě jenom nudili, a tak zvedli zadky a začali s tím něco dělat. Vznikaly nezávislé festivaly, "squaty" (neobydlené domy, nezákonně obsazené skupinou většinou mladých lidí - pozn. překl.), hnutí travelerů a později acid house parties. Všechny tyhle aktivity jsou výsledkem snahy lidí, kteří se rozhodli, že právě teď přišel čas vzít svůj osud do vlastních rukou.

Stále víc lidí je otráveno svou bezmocností vůči politikům a tím, že je tito lidé, kteří jsou nahoře, neposlouchají, a jejich frustrace přechází ve snahu jednat. Tohle bylo aktuální především v době, kdy se Criminal Justice Act pokoušel kriminalizovat projevy životního stylu, o kterých jsem mluvil.

Scéna DIY vznikla, když se lidé dali dohromady a uvědomili si, že jediná cesta kupředu je spoléhat se sami na sebe, a ne na někoho jiného, ať už se to týká přímých akcí proti stavbě silnice v místě vašeho bydliště, nebo kampaní za stejná práva pro fyzicky či mentálně postižené lidi. Hlavní úlohu v ní hraje zdravý rozum a tvůrčí myšlení.

Skupina Justice? vznikla z potřeby pravdivě veřejnost informovat o Criminal Justice Act. Jedna z jejich prvních iniciativ byla obsadit neobydlenou soudní budovu a vybudovat v ní prosperující spo- lečenské centrum. "Squat" byl otevřen jedné sobotní noci a do pondělí začalo fungovat i informační centrum a místnost určená pro výstavy. Pro zájemce zde začaly probíhat pravidelné kursy tai ti, jógy a šiatsu, některé prostory byly poskytnuty pro práci výtvarníkům, v některých byly zřízeny jesle, poradna pro "squattery", příležitostné kadeřnictví, či zde byly pořádány koncerty Justice? odtud byla sice nakonec soudně vystěhována, ale přesunula své společenské centrum do jiné opuštěné budovy

Filozofii DIY shrnoval soupis zásad, vyvěšený v soudní budově:

1. Tohle bude ohromné - to si uvědom. Nechej si narůst křídla, abys mohl létat.
2. Naslouchej novým lidem.
3. Sdílej zodpovědnost s druhými.
4. Sobectví znič v samém zárodku - nedopusť žádné boje o moc.
5. Komunikace brání nedorozumění - proto mluv s druhými.
6. Pokud se tu necítíš dobře, předej svou práci jinému a jdi pryč!
7. Nikdy se nesměj těm vypaseným sviním nahoře. Mnoho peněz na opravu staré soudní budovy se vybralo právě prostřednictvím sbírek na parties. Gail mi vysvětlil proč:

Hlavním důvodem sblížení DIY a techno scény je Criminal Justice Act - koná se hodně ilegálních parties, a to je právě to, proti čemu zákon míří. Scéna DIY jsou lidé, kteří jsou současným systémem otrávení a chtějí být samostatní - ať už tím, že se budou sami bavit, sami si vyrábět potraviny nebo energii. Prostě nečekat, až jim to všechno někdo poskytne. Scéna DIY je založená na tom, že lidé dělají vše bezplatně. Fungujeme podle zcela jiných pravidel - většina nemá za svou práci nic, kromě dobrého pocitu, že dělají něco pro druhé. Nemusíte poslou- chat jenom rave - jsou mezi námi třeba i básníci a podobně. Setkávají se tu lidé s různými životními osudy, a to je právě to, o co tu jde.

Podobnou organizací je i Desert Storm v Glasgowě. Po celém Skotsku pořádali parties na protest proti výstavbě pokračování silnice M77 přes Pollockský park a Nový rok strávili ve válkou zničené Bosně, kterou přijeli pobavit tím, co jim bylo nejbližší. Desert Storm získala dostatečné množství peněz, aby z nich mohla zaplatit celou cestu a nové nákladní auto - jejich staré auto mělo vojenský maskující nátěr a oni měli strach z možných problémů, jež by mohl způsobit.

Desert Storm a Full On Dance Squad z Nottinghamu byly společně s konvojem aut s materiální pomocí na cestě celých třináct dní a po příjezdu ve Splitu zřídili provizorní noční klub, v němž uspořádali vánoční party pro utečence, vojáky OSN a pracovníky NGO. Hlasitost jejich novoroční party v Tuzle bosenské policii nevadila. Byli nadšeni tím, jak je přijalo obyvatelstvo, od malých dětí po stařenky, které si přišly v županech zatancovat, ačkoli pohybovat se venku s sebou neslo někdy poměrně velké nebezpečí.

Exodus

Zdá se až podivné, jak silně se vláda staví proti něčemu, co je na první pohled pouhou "neškodnou zábavou". Snad je to proto, že tato zábava je "ekonomicky nepřijatelná", jak naznačil v srpnu 1994 Jim Carey ve Squall, nebo mohou existovat i vážnější důvody Rozhovor se Sunscreem nám osvětlil význam sdružení Exodus: "Říkáme "projdi dveřmi a připoj se k nám". Pojď s námi, nebo nechoď - jde o to, něco změnit." Glenn Jenkins z komunity Exodus o tom říká: Začali jsme si říkat Exodus, protože chceme z našeho života vypudit násilí. Exadus znamená velké množství lidí, kteří přecházejí od jednoho životního stylu k jinému. Inspiroval nás Bob Marley, který se zase nechal inspirovat Biblí. Všechno se to týká svobody myšlení. Osvoboďte se od duševního otroctví - skladby Boba Marleyho jsou naše hymny Viděl, že pokud se dokážeme zbavit rasových rozdílů, bude zde harmonie. Harmonie znamená nebe - nebe na zemi je harmonií na zemi. Našimi předchůdci byli Rastamani - měli velký vliv na formování našeho vědomí. Rastaman je duchovní termín, není to jen záležitost černých - je to otázka duše, ne otázka barvy kůže. Jsme Rastamany které Bob Marley inspiroval tím, že tu byl a složil album Exodus.

Můj první prožitek pod vlivem MDMA byl velmi hluboký, protože jsem díky němu za jedinou noc pochopil v širších souvislostech význam věcí, jako je mužský pocit nadřazenosti, sobectví, pýcha, snaha vypadat pěkně a hezky se oblíkat. Začnete vnímat prázdnotu těchto věcí a řádně to s vámi zamává. Pro společnost, která své děti učí materialismu, je to nebezpečné - ohrožuje ji to. Nejde tu pouze o Extázi, ale o něco hlubšího. Chtěli bychom společnost bez problémů a bez násilí, ovšem ona se cítí těmito pěti milióny dětí, se kterými nedokáže nic udělat, ohrožena. Její obvyklé podfuky už na nás neplatí. Máme prostředky, jak tancem slavit naši svobodu, a ona nemůže popřít, že to, co děláme, děláme s vědomím vzájemné sounáležitosti, a to nejen o víkendech na rave parties - ale že se toto vědomí snažíme promítnout i do našeho běžného života.

Exodus vznikl v červnu 1992. V budově opuštěného statku Haz Manor poskytovali obydlí bezdomovcům a zřídili tam farmu své komunity Glenn mi vyprávěl, že jejich činnost nespočívala pouze v pořádání parties:

Srdce nám tluče naším vlastním rytmem, máme vlastní, morální hospodářství a je daleko morálnější než to jejich, protože není založeno na vzájemném vykořisťování. Na stejném principu je založen i Haz Manor. Sice pracujeme a naše produkty prodáváme, ale prodej neznamená vykořisťování - živit se je něco jiného než zabíjet. Prostě to, že neprosíme o almužny a říkáme, že se o sebe dokážeme postarat sami, se jim nehodí do krámu. Cítí se ohroženi, protože když dáte diamant na hromadu sraček, poznáte, že jsou to sračky

Nejsme revolucionáři, ale bojovníci za svobodu. Criminal Justice Act mluví o svobodě ve vydělávání peněz, o svobodě ve stavění dálnic, aniž by o tom lidi mohli rozhodovat, o svobodě tahat lidi do hospod a do klubů, místo do polí a do kostela. Proto je tak podporovaný konzervativní stranou. Zkrátka, bojí se rave scény, protože je to anarchistická scéna.

Když se koná Exodus party, klesne obrat v místních hospodách 0 40 % . Lidé ze sdružení Exodus jsou přesvědčeni, že negativní obraz jejich komunity v místních novinách má na svědomí vlivný pivovar. Na základě výpovědí svědků bylo zahájeno veřejné šetření nepřiměřeného policejního zásahu na několika akcích. Novinář Tim Malyon napsal následující článek, v němž naznačuje, kam až jsou úřady schopny zajít, aby zabránily této revoluci:

Exodus před soudem

Na Silvestra 1992/1993 pořádal Exodus svou doposud největší party, které se zúčastnilo 10 000 lidí. O dva týdny později se jeho členové aktivně účastnili nezákonného obsazení prázdného hotelu a prostřednictvím sbírek a prodeje nealkoholických nápojů na parties začali získávat peníze na renovaci squatu. Exodus je silou dobra, jež přináší naději, radost a pospolitost tam, kde předtím bylo jen prázdno. Ovšem někteří policisté v něm vidí zcela něco jiného. Vrchní inspektor Mike Brown pomáhal komunitě Exodus se zajišťováním jejich prostorů z hlediska bezpečnostních předpisů a snažil se pro ně najít i prostory legální, ovšem jen do té doby, kdy mu to zatrhli jeho představení.

Následovala vlna hromadných policejních zásahů, směrovaných na obsazený hotel, na farmu komunity Exodus, Long Meadow a na místo srazu účastníků rave parties, jejichž náklady byly přes 103 000 liber. Výsledkem těchto akcí bylo jednatřicet zatčených, z nichž pouze jediný byl uznán vinným, a to ještě na základě velmi pochybných obvinění. Tyto policejní zásahy však přispěly k tomu, že veřejnost začala vnímat Exodus jako spolek zlosynů.

Usvědčující informace, týkající se násilného vystěhování z hotelu, si policisté do svých zápisníků údajně opsali z tabule, na kterou jim je předepsal seržant policejní stanice v Lutonu. Tyto usvědčující informace potom sloužily jako důkaz a vedly k obvinění zadržených členů komunity z údajného násilí a rušení veřejného pořádku. Při dalším soudním přelíčení však nejméně třináct policistů nepředložilo své zápisníky k nahlédnutí soudní porotě, ačkoli jim to tato uložila (snad proto, že obsahovaly lži?), a následkem toho bylo další projednávání případu odvoláno.

Další případ se týkal údajného zabavení drog. V tašce Paula Taylora bylo během zásahu na farmě komunity, jehož se účastnilo více než sto policistů, nalezena Extáze v ceně 2 000 liber. Taylor je černoch, vedoucí člen komunity, který sehrál velkou roli ve sblížení černochů a bělochů, na němž je založena mírumilovná filozofie komunity Exodus. Dům byl nejdříve prohledán protidrogovým komandem z Lutonu, aniž by byly v místech, za něž byl Taylor osobně zodpovědný, jakékoli drogy nalezeny Policie připustila, že Taylor byl na prohlídku předem upozorněn, a mohl tedy drogy odstranit, pokud by byly jeho. Poté, co protidrogové komando dokončilo neúspěšnou prohlídku, vešel do zešeřelého domu jistý vysoký policejní úředník, strávil v něm plných třináct minut a potom dovnitř zavolal jiného policistu, kterému ukázal drogy v tašce, což trvalo dvě minuty Při soudním přelíčení Taylorova případu to jeho obhájce shrnul slovy: "Tento případ smrdí - smrdí komplotem." Taylor byl zproštěn viny Během přelíčení se velitel drogového komanda v Lutonu přiznal k velkým disciplinárním přestupkům, jichž se jeho lidé v souvislosti s drogami dopustili. Na policejní stanici v Lutonu se také údajně skrývala tajná zásoba drog neznámého původu a určení. Avšak zástupce ředitele policie v Bedfordshire přes svou pověst člověka, který vyžaduje tvrdou kázeň, z těchto případů nevyvodil žádné závěry. Nikdo nebyl disciplinárně potrestán ani za "ztracené" zápisníky, ani za drogy

V bedfordshireské městské radě nyní všechny tři zastoupené politické strany, včetně policejního úřadu, schválily konání veřejného šetření případu "Policie v Bedfordshire a spol. proti komunitě Exodus", jemuž bude předsedat královský rada Michael Mansfield. Policejní inspektor, jenž je teď již v důchodu, mi řekl předtím, než byl umlčen, aby nemohl poskytovat informace tisku: "Místní noční podniky přestávají v poslední době prosperovat a ztrácejí zákazníky Někteří provozovatelé takových podniků se dostávají do velkých finančních potíží." Dodal, že od doby, co Exodus pořádá parties, se snížil počet přestupků spojených s alkoholem, ale zároveň je místními členy Parlamentu vyvíjen politický tlak na policii, aby se komunitou zabývala. Luton je městem piva a dlouhá léta v něm vládl Whitbread (britská značka piva - pozn. překl.). Snad Mansfieldovo veřejné šetření odhalí, kdo ve skutečnosti stojí za pokusy zničit toto hnutí, díky němuž se mění život tisíců mladých lidí z Bedfordshire.

Dojmy z akce Exodus

O půlnoci jsme odjeli z "UK Tribal Gathering", výborně organizované akce, kde bylo dvacet tisíc lidí, a zamířili na ilegální party, organizovanou sdružením Exodus. Na místě srazu, kterým byla průmyslová oblast blízko Lutonu, jsme našli asi sedm set aut plných lidí, rozléhající se pulsující hudbu a opodál stojící policejní dodávku. Potom jsme se všichni rozjeli za starým vojenským nákladním autem s červenou hvězdou na kapotě, které vedlo celý konvoj, a jeli jsme asi hodinu na neznámé místo určení. Jelikož místo určení bylo neznámé, policie nemohla konvoj aut zastavit - pokud by silnici zablokovala, účastníci by si našli jinou cestu nebo třeba jiné místo. Dojeli jsme na pokraj obrovské jámy, pískového dolu s rovným dnem, obklopeného starými stěnami a s cestou vedoucí ven. Zaparkovali jsme nahoře a všech tři tisíce lidí hledalo, jak by se dostalo dolů, za naprosté tmy, kterou trochu narušovala pouze světla nákladního auta, sjíždějícího po cestě do dolu, na jehož dně technici sestavili aparaturu. Začala hrát hudba a my tancovali s hvězdami nad hlavou až do východu slunce, bylo vidět na okolních srázech siluety tancujících postav a za lidmi, kteří tancovali na korbě vojenského nákladního auta s červenou hvězdou stál chlapík v širokých monterkách a mával vlajkou komunity Exodus - připomínalo to sovětské plakáty se štastnými dělníky, oslavujícími vítězství nad svými utlačovateli - tato nádherná atmosféra trvala až do poloviny následujícího dne. Přes veškerou organizaci, známé vystupující osobnosti a náklady půl miliónů liber se "UK Tribal Gathering" nemohla rovnat této jednoduché party.

"Rave parties se konat nebudou"

Titulek z přední strany novin. Policie začala proti travelerům, provozujícím hudbu "New Age", a organizátorům rave parties používat i tajnou službu. . . Jisté síly se rozhodly, že "rave parties se konat nebudou - ani legálně, ani jinak". Evidují kolem 8 000 lidí, včetně jejich přezdívek a poznávacích značek aut, mezi než se mají infiltrovat příslušníci tajné policie. "Obzvláštní pozornost je upřena na Spiral Tribe, jednu z největších skupin, organizujících rave parties". Policie může požádat úředníky, mající na starost požární bezpečnost, aby legální party zakázali z důvodu nedostatečné bezpečnosti prostoru. Jinou policejní taktikou v souvislosti s meziměstskými parties je dosáhnout nepovolení akce místními úřady.